Album, které mírní vášně, uklidňuje ducha a přináší mír. Mnohokrát jsem ho v roce 2021 využil jako terapii. Nenechte se zmást tím, že tu hraje Londýnský symfonický orchestr. Tohle je celkem minimalistická oáza zvuků, která jen ojediněle zapřahá armádu smyčců, aby vytvořila nějakou robustnější konstrukci. Celým albem se prolíná jeden jediný motiv, hraný na syntezátor, klavír a čembalo, jenž k sobě váže dohromady více jak tři čtvrtiny hodiny stylově fluidní hudby. Někdy je to ambient říznutý jazzem, jindy soundtrack k filmovému romantickému eposu z šedesátých let. V každém případě se jedná o nespěchající hudbu, která odzbrojuje tím, jak působí organicky. Jakoby se všichni hudebníci při improvizaci propojili přes hromadnou meditaci. Nebo drogy. Na nahrávce je slyšet dýchání, praskání, dupání, šumění žesťových sól bez toho, aby to působilo nějak rušivě. Naopak. Je to vtahující.

Sluší se říci, že za jménem FLOATING POINTS stojí pětatřicetiletý producent elektronické hudby Sam Shepherd. Po dvou sólových deskách se tu potkává s Farrellem Sandersem, jednaosmdesátiletým jazzovým saxofonistou, který má za sebou desítky desek a kolaborací. Studiové album však za posledních deset let nenahrál ani jedno. Zajímavostí budiž to, že na Senderse udělalo dojem první album FLOATING POINTS “Elaenia”. Se Samem, který je o 40 let mladší, se sešel u oběda a řekli si, že by spolu mohli něco zkusit.

Výsledkem je prolnutí tří světů. Syntezátorová ambientní hudba se tu doplňuje se symfonickým orchestrem, ze kterého vyčnívají hlavně smyčce, a celek velmi citlivě protkávají linky tenorsaxofonu. V mnoha ohledech vzpomínám na německé ambientně-jazzové čaroděje z BOHREN & DER CLUB OF GORE. “Promises” je ale o poznání kultivovanější, zvukově bohatší, proměnlivější a mnohem intimnější. Navíc Sanders je opravdový přírodní úkaz. Jeho tóny, které se vynořují z ploch, jsou ryzí hudební magií. Cit a životní zkušenosti tu jsou znát. Překvapí snad jen ta chemie mezi dvěma hudebníky, tak vzdálenými věkem i prostředím, které je uhnětlo. Vzájemná citlivost je tu téměř hmatatelná. Pro mě velmi překvapivá deska i z toho důvodu, že bych sám od sebe nikdy nečekal, že v podobné hudbě budu hledat své vlastní útočiště.